Magistrát města Ústí nad Labem – odbor dopravy a majetku podal v roce 2017 k Magistrátu města Ústí nad Labem – odboru životního prostředí žádost o povolení kácení 24 lip a dvou javorů rostoucích v aleji E. Krásnohorské. Podle projektu bylo kácení první fází zamýšlené „kompletní výměny stromů“ v této aleji.
Alej lemující původně úvozovou cestu byla jedinou zelení, která přežila výstavbu panelového sídliště Skřivánek. Tvoří přírodní dominantu při pěší cestě do města, má vysokou estetickou hodnotu, reguluje mikroklima a snižuje hlučnost i prašnost. Prokazatelně zvyšuje hodnotu okolních nemovitostí a jen díky ní jsou na Skřivánku v létě přijatelné teploty. Při vykácení souvislé části aleje by trvalo desítky let, než by malé stromky začaly plnit stejné funkce. Výsadba v jiných částech města nám navíc ukazuje, že zdaleka ne všechny vysazené stromy skutečně vyrostou (srov. kácení aleje Klíšská v roce 2017 a opětovné vykácení celé uschlé aleje v roce 2020).
Souhlasíme s Magistrátem v tom, že stromy v naší aleji nejsou v ideálním zdravotním stavu. U některých je nutné například vyčistit a konzervovat dutiny, provést prořez větví, odstranit zbytky břečťanu nebo instalovat dynamickou vazbu. Několik stromů je nutné pokácet (paradoxně většina z nich není součástí první etapy kácení). Nesouhlasíme však s tím, že je nutné pokácet celou alej.
Na této stránce se dozvíte aktuální informace o tom, co jsme ve věci kácení alejky dělali, co se bude dít v nejbližší době a jaké kroky nás čekají v budoucnu.
Řízení o povolení kácení
Postup Magistrátu ve věci kácení byl od začátku neseriózní. O možnosti kácení jsme se dozvěděli na začátku roku 2017 a domluvili jsme se, že budeme před podáním žádosti o kácení vyrozuměni a budeme v celé věci spolupracovat. Místo toho záměr kácení nebyl s nikým projednán, neexistovaly žádné veřejné výstupy a Magistrát se pokusil udělit si povolení ke kácení v tichosti, bez zapojení veřejnosti. Místní by se o kácení dozvěděli až ve chvíli, kdy by je probudil zvuk motorové pily.
V úvodu jsme navrhli řízení přerušit do jara, neboť v době zahájení (podzim) nebylo možné posuzovat vitalitu dřevin. Zároveň jsme namítli, že by Magistrát neměl rozhodovat o tom, zda si kácení povolí, když autorem podkladů ke kácení byla úřednice ze stejného odboru, který o kácení rozhoduje. Navrhli jsme řízení postoupit do Teplic, kde by mohla být žádost posouzena nestranně.
Ani jednomu z našich návrhů nebylo vyhověno, nicméně vzhledem k délce řízení u Magistrátu se naštěstí povolení protáhlo do vegetační doby, takže jsme měli příležitost celkový stav aleje posoudit. Magistrát si dle očekávání kácení v plném rozsahu povolil:
Spolky se proti kácení odvolaly ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje. Zde se naplno ukázaly problémy magistrátního střetu zájmů. Zatímco v běžném řízení žadatel předloží podklady ke kácení a Magistrát je v řízení nezaujatě posuzuje, v tomto případě k žádnému posuzování nedošlo. Magistrát bez dalšího vycházel ze zákresu a popisu stavu stromů, který si vypracoval a sám sobě předložil. Když poté přišel stav stromů posoudit námi objednaný znalec, nebyl toho schopen. Magistrát totiž zakresloval stromy podle GPS s přesností +- 10 metrů a některé stromy vůbec nezakresloval, protože je nepovažoval za součást aleje. Magistrátní plánek nebyl přesný ani relativně, tzn. stromy, které by se měly nacházet v určité pozici vůči jiným stromům, se ve skutečnosti nacházely zcela jinde. Stromy nebylo možné identifikovat ani podle obvodu kmenů, protože znalec naměřil obvody odlišné od Magistrátu.
Absurdních rozměrů tento problém nabyl při tzv. ohledání na místě, které nařídil Krajský úřad. Pro jednoznačnou identifikaci byla na stromy sprejována inventární čísla za přítomnosti úřednice z Magistrátu. Následně se ovšem u několika stromů muselo označení přestříkávat, protože i magistrátní úřednice byl zmatena plánkem, který si magistrát vypracoval. O to neuvěřitelnější je, že na základě takového podkladu vůbec mohlo být kácení povoleno.
Znalec konstatoval, že z celé aleje je nutné pokácet pouze několik stromů. Paradoxně mezi nimi jsou nedávno vysazené malé stromky, protože Magistrát se o ně po vysazení nijak nestaral, dokonce ani neodřezal pásky, kterými jsou malé stromky přichyceny, takže pásky postupně zarostly do kmenů a nenávratně je poškodily. Krajský úřad konkrétně ve svém rozhodnutí uvedl: „V některých prolukách byly v minulosti vysazeny nové lípy, u kterých ale byla zcela zanedbána následná péče – již při výsadbě lípy v proluce mezi A01351 a A01352 byl stromek špatně ukotven, úvazy následně nebyly zkontrolovány, až došlo k zaškrcení kmínku. Toto dokumentuje i dodatek znaleckého posudku fotografií na str. 10. U dalších stromků jsou poškozené kmínky a nebyl proveden potřebný prořez. Je evidentní, že péči o madé výsadby není věnována patřičná pozornost tak, aby tyto stromky mohly v budoucnu nahradit vzrostlé alejové lípy a byly zajištěny předpoklady pro dlouhodobou perspektivu zdravého růstu. Zanedbání péče v prvních 5 – 10 letech po výsadbě vede k rozvoji poruch stability, které později již nejdou odstranit, jak je dokumentováno i v dodatku ke znaleckému posudku na str. 5 – 6 u stromku A01328“.
Krajský úřad kromě toho zkritizoval předložený „návrh rekonstrukce“ aleje: „Koncepce péče o stávající alejové stromy je zde shrnuta do tří vět (…) Dále se v tomto dokumentu již jen popisuje technologie výsadby stromů a následné péče, bez uvedení konkrétních termínů nebo intervalů kontrol, pouze s odkazem na příslušné standardy. Podle stavu dřívějších mladých výsadeb v aleji je zřejmé, že péče o ně dle této koncepce není dodržována. Koncepce navíc zcela pomíjí provádění jakékoliv péče o stávající staré stromy.“
Rozhodnutím Krajského úřadu proto bylo povolení ke kácení většiny stromů zrušeno a věc vrácena zpět Magistrátu k dalšímu řízení:
Krajský úřad ovšem povolil kácení sedmi stromů s inventárními čísly A01335, A01343, A01352, A01369, A01371, A01389 a A01392. Okamžitě jsme kontaktovali znalce, který stav těchto stromů podrobně vyhodnotil a vypracoval znalecký posudek, ve kterém na 29 stranách podrobně vysvětluje, proč jsou čtyři stromy (s inventárními čísly A01335, A01343, A01369 a A01371) dlouhodobě perspektivní. U prvního doporučil odstranit zbytky břečťanu a ošetřit zalomenou větev, u druhého odstranit suché větve v zástinu koruny a instalaci dynamické vazby, u třetího ošetření ran a zajištění dutiny stříškou proti vtékání vody a u čtvrtého ošetření špatně uříznuté kosterní větve a zajištění vazbou:
Na základě znaleckého posudku jsme podali proti odvolacímu rozhodnutí žalobu:
Následně jsme také podali podnět Ministerstvu životního prostředí k přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu. Bohužel, než mohl přezkum proběhnout, Magistrát kácení provedl, a to v době, kdy byl vyhlášen nouzový stav a zakázána práce venku. Jakmile jsme se o kácení dozvěděli, zavolali jsme Policii ČR, která na místo obratem přijela, práce zastavila a společnost provádějící kácení pokutovala. Bohužel, pokácené stromy už nikdo nevrátí. Pokud by někdo zavolal Policii hned při kácení prvního stromu, mohly čtyři z kácených stromů ještě desítky let stát.
U zbylých stromů Magistrát doplnil podklady a nepřekvapivě si kácení opětovně povolil. Ani slovem se přitom nezmínil o žádném ze zpracovaných znaleckých posudků:
Proti rozhodnutí jsme podali odvolání, které Krajský úřad zamítl. Následně jsme podali žalobu, která je v současnosti projednávána u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Namísto nekonečného právního ping-pongu se nám podařilo zahájit i jednání, které by mohlo vést k lepšímu výsledku a které zmiňujeme v žalobě:
Jak vyplývá z odborných posudků pořízených ve spolupráci s městem, kácení části stromů bylo zbytečné:
Architektonicko-krajinářská studie
Kromě samotného kácení šlo i o otázku, co bude s alejkou dál. Její odstranění je významným zásahem do veřejného prostoru a domníváme se, že by místní měli mít možnost se k budoucí podobě alejky vyjádřit. Zamýšlená náhradní výsadba by dorostla do majestátnosti současné alejky až v další generaci obyvatel sídliště Skřivánek. Současně s kácením stromů by bylo možno odstranit betonové prefabrikáty lemující cestu, upravit svahy či umístění laviček. Považujeme za nezbytné, aby ke koncepci celého prostoru včetně zamýšleného kácení proběhla veřejná diskuse.
Proto od počátku usilujeme o spolupráci s vedením města. Po řadu let jsme byli zcela ignorováni a nezbylo nám, než vynaložit více než 100 000 Kč a stovky hodin volného času na záchranu alejky. Nyní se zdá, že se naše úsilí vyplatilo – navzdory tomu, že si Magistrát kácení pokaždé povolil, většina aleje pořád stojí a nyní budeme mít všichni společně možnost rozhodnout, co bude s alejkou dál.
Po změně vedení města se nám totiž podařilo vyjednat kompromis. Magistrát přislíbil vypsání veřejné zakázky na architektonicko-krajinářskou studii, jejíž součástí bude několik veřejných setkání. Klíčové je, že samotné zadání studie, tj. co by mělo v alejce být, budeme tvořit společně na veřejném setkání. Do té doby mělo být pokáceno pouze několik stromů, jejichž špatný stav potvrdí znalecký posudek. U zbylých stromů se mělo počkat na výsledky studie, podle kterých by se případně přistoupilo k dalšímu kácení, bude-li nezbytné. Magistrát tuto dohodu bohužel nedodržel a pokácel i stromy, u kterých znalecký posudek a tahové zkoušky doporučovaly pouze ošetření. Studie nicméně probíhá a i když nám stromy nevrátí, může určit další podobu celého prostoru.
Co může v alejce vzniknout?
Zadání architektonické studie je čistě na nás, obyvatelích Skřivánku. Za základ považujeme vybudování cest, odstranění betonových prefabrikátů, vybudování prostoru pro trávení volného času (např. kruhové lavičky s grilem) a zasakování vody pro zachování průchodnosti za deště. Vyloučeny ale nejsou ani rozsáhlejší úpravy, například výšky terénu. Fantazii se meze nekladou, s nápady přijďte na veřejné projednání, kde bude prostor o nich diskutovat.
Nevznikne místo aleje parkoviště?
Součástí zadání studie bude nutnost zachování celkového charakteru, tj. přítomnost stromů. Jsme si vědomi problémů s parkováním, ale několik parkovacích míst, které bychom v alejce získali, by problém nevyřešilo, naopak by se zhoršila prašnost, hlučnost a letní vedra. Alejku nám mohou ostatní sídliště právem závidět. Věříme, že obyvatelé Skřivánku si toho jsou vědomi. Pokud ovšem máte pochybnosti, mluvte se svými sousedy ještě před veřejným projednáním. Prostor alejky bude takový, jaký si ho uděláme. Parkovací dům by měl vzniknout na louce pod domem techniky, nikoliv namísto nejdůležitější zeleně.
O dalším vývoji budeme informovat na této stránce. V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit prostřednictvím kontaktního formuláře.